Co je malware?

Útoky phishing
Útok phishing spočívá v tom, že se někdo prostřednictvím e-mailů, webů, textových zpráv nebo jiných forem elektronické komunikace vydává za důvěryhodný zdroj s cílem odcizit citlivé informace. Tyto útoky představují mechanismus pro doručení malwaru. Obvyklým záměrem je odcizit uživatelská jména, hesla, údaje o platebních kartách a bankovní údaje. Tyto typy malwarových útoků můžou vést ke krádeži identity nebo odcizení peněz přímo z něčího osobního bankovního účtu nebo platební karty.

Kyberzločinec se může například vydávat za renomovanou banku a poslat příjemci varovný e-mail, že jeho účet byl kvůli podezřelé aktivitě zablokován, a zároveň ho požádat o kliknutí na odkaz v e-mailu kvůli vyřešení problému. Po kliknutí na odkaz se nainstaluje malware.

Spyware
Spyware funguje tak, že se na zařízení nainstaluje bez souhlasu uživatele a bez odpovídajícího upozornění. Po instalaci může monitorovat chování online, shromažďovat citlivé informace, měnit nastavení zařízení nebo snižovat jeho výkon.

Adware
Stejně jako spyware se i adware nainstaluje na zařízení bez souhlasu uživatele. V případě adwaru je ale cílem zobrazování agresivní reklamy, často v automaticky otevíraných oknech, aby se generovaly výnosy díky kliknutím. Tyto reklamy často zpomalují výkon zařízení. Nebezpečnější typy adwaru můžou také instalovat další software, měnit nastavení prohlížeče a zvýšit zranitelnost zařízení vůči jiným malwarovým útokům.

Viry
Viry jsou navržené tak, aby narušovaly normální provoz zařízení tím, že zaznamenávají, poškozují nebo odstraňují jeho data. Často se šíří do jiných zařízení tím, že uživatele přimějí k otevření škodlivých souborů.

Programy pro zneužití slabých míst a jejich sady
Programy pro zneužití slabých míst (označované jako exploit) využívají zranitelnosti v softwaru k obejití bezpečnostních opatření počítače a zařízení pak infikují. Hackeři se zlými úmysly vyhledávají zastaralé systémy, které v sobě mají kritická ohrožení zabezpečení, a pak je zneužijí nasazením malwaru. Zahrnutím kódu prostředí do programu, jehož cílem je zneužití slabého místa, můžou kyberzločinci stáhnout další malware, který napadne další zařízení a infiltruje organizaci.

Sady pro zneužití slabých míst obsahují kolekci těchto programů, které vyhledávají různé typy slabých míst zabezpečení softwaru. Pokud nějaká objeví, nasadí další malware. Jako příklad potenciálně infikovaného softwaru lze uvést Adobe Flash Player, Adobe Reader, webové prohlížeče, Oracle Java a Sun Java. Mezi běžné sady tohoto typu patří Angler/Axpergle, Neutrino a Nuclear.

Programy pro zneužití slabých míst a jejich sady obvykle k prolomení sítě nebo zařízení využívají škodlivé weby nebo e-mailové přílohy, ale někdy se také skrývají v reklamách na legitimních webech, aniž by o tom jejich provozovatelé věděli.

Bezsouborový malware
Tento typ kybernetického útoku obecně označuje malware, který k prolomení sítě nevyužívá soubory, jako je infikovaná e-mailová příloha. Mohou přicházet například prostřednictvím škodlivých síťových paketů, které zneužijí ohrožení zabezpečení a pak nainstalují malware, který se nachází pouze v paměti jádra. Bezsouborové hrozby je zvlášť obtížné najít a odstranit, protože většina antivirových programů není navržena tak, aby kontrolovala firmware.

Malware využívající makra
Nejspíše už znáte makra – umožňují rychlou automatizaci běžných úloh. Malware využívající makra zneužívá tuto funkci tím, že infikuje e-mailové přílohy a soubory ZIP. Kyberzločinci často skrývají malware v souborech maskovaných jako faktury, účtenky a právní dokumenty, aby uživatele přiměli k jejich otevření.

V minulosti byl malware využívající makra častější, protože se makra při otevření dokumentu spouštěla automaticky. V posledních verzích Microsoft Office jsou ale makra ve výchozím nastavení zakázaná, což znamená, že kyberzločinci, kteří tímto způsobem infikují zařízení, musí uživatele přimět k jejich zapnutí.

Ransomware
Ransomware je typ malwaru, který vyhrožuje obětem tím, že pokud nezaplatí výkupné, jejich klíčová data budou zničena nebo přístup k nim bude zablokován. Při ransomwarových útocích řízených lidmi dojde k napadení organizace prostřednictvím obvyklých chyb v konfiguraci systému a zabezpečení. Ransomware následně infiltruje organizaci, projde si podnikovou síť a přizpůsobí se prostředí a případným slabým místům. Běžnou metodou získání přístupu k síti organizace za účelem zanesení ransomwaru je krádež přihlašovacích údajů skutečného zaměstnance, aby se kyberzločinec mohl za něho vydávat a získal přístup k jeho účtům.

Útočníci, kteří používají ransomware řízený člověkem, cílí na velké organizace, protože ty můžou zaplatit vyšší výkupné než běžný člověk – často jde o mnoho milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že narušení podnikové sítě takového rozsahu představuje velké ohrožení, se mnoho organizací rozhodne raději zaplatit výkupné, než aby nechaly uniknout citlivá data nebo riskovaly další útoky kyberzločinců, i když tím nemají zaručeno, že se těmto problémům vyhnou.

S rostoucím počtem útoků ransomwaru řízeného lidmi se zločinci, kteří za útoky stojí, stávají lépe organizovanými. Mnoho ransomwarových útoků dnes používá model „ransomeware jako služba“ (Ransomware as a Service), což znamená, že skupina zločineckých vývojářů vytvoří samotný ransomware a pak najme další kyberzločince, aby se nabourali do sítě organizace a ransomware do ní nainstalovali. Zisky si pak obě skupiny po dohodě rozdělí.